Nekonečný souboj

196088953_3861204114006048_6766076917870987132_n
 
Šupinatý zabiják???? 101cm 19.4kg, který Ondrovi nadělil devadesáti minutový souboj ????, nebyl jediným kaprem úspěšné třídenní výpravy, při které Ondra chytal na oblíbené boilies KOKpro????????????
 
 
Začátkem června jsem uskutečnil třídenní výpravu, která původně měla být ještě o den delší, ale bohužel jsem se ráno před odjezdem probudil se šílenou bolestí v krku. Výběr místa jsem nechával na poslední chvíli, měl jsem v plánu dolní Labe, ale silný průtok a již zmíněná začínající nemoc mě nakonec donutili jet na úsek středního Labe. Po všech těch jarních pokusech jsem si tentokrát řekl, že vsadím na jistotu a vyrazím na místo, kde jsem byl před týdnem úspěšný. Netrvalo to ani hodinu, kdy po prvním náhozu zabral lysec okolo 8kg a chvíli po něm další, tentokrát už parádní lysec 91cm 14kg. Začátek fantastický, ale na další záběr jsem čekal až do podvečerních hodin, kdy mi to rozparádil šedesátník. Dokrmil jsem krmným boilies KOKpro a před setměním dostal opatrný záběr. Na tomto místě často již při záběru poznám, zdali se jedná o slušnou rybu a teď jsem o tom byl přesvědčen, hned jak jsem bral prut do ruky. Zhruba po deseti minutách, kdy se se mnou kapr absolutně nebavil, jsem už začal být lehce nervózní, co na druhém konci udice mám za obludu. Dalších 20 minut mi kapr jezdil od půlky až k téměř druhé straně, po proudu, proti proudu, jak se mu to zrovna hodilo a mně se v hlavě honily myšlenky o největších rybách úseku. Kousek ode mě chytal Šulcik, který zrovna rozbaloval, když jsem vybíhal k záběru a když po oné půl hodině ke mně přišel, myslel si, že tahám minimálně druhou rybu. Měl jsem kapra už kousek od sebe, cítil brutální tah a tíhu, a s Ondrou jsme oba věděli, že to bude mega ryba. Jenže poté se stalo to nejhorší co mohlo, kapr i přesto, že při záběru odpadlo olovo zajel pod břehem do vázky. Nechápal jsem to, přesně z toho místa jsem podebral letos už minimálně desítku kaprů a teď jsem si byl chvíli téměř jistý, že jsem o rybu přišel, jelikož i s povoleným vlascem nebylo znát žádného pohybu. Díky bohu, že byl u mě Šulcik a přijel i Adam, kteří vše zatracovali daleko méně než já a když se Ondra snažil druhým prutem zaháknout vlasec z vázky, kapra vyplašil a já si částečně oddechl, že na háčku stále je. V autě jsem měl člun, který jsme v rychlosti nafoukli, vzali kotvičku a snažili se zachytit vlasec za vázkou, ve které byl natvrdo. Na druhý pokus se to Ondrovi povedlo a za asistence Adama, jsme rychle navázali vlasec s kaprem, který mi jeho brutální silou málem uřízl prsty, na druhý prut a já mohl zdolávat. Kapr se pořád nedal, trvalo to dalších pět minut, než vítězně skončil v podběráku. Takovou radost jsem dlouho neměl a klukům okamžitě děkoval, bez nich bych tohle nezvládl! Souboj se protáhl na neuvěřitelných 90 minut a onen bojovník na druhém konci byl pořádně namakaný šupináč 101cm 19,4kg! Takový pocit smutku, ze kterého se po chvíli stane euforie, nezažijete u vody každý den. Jak jsem již psal na začátku, viróza mi výpravu dost komplikovala a bylo to v poměrně teplých dnech pouze o přežití, proto jsem výpravu o den zkrátil. Přesto se mi povedli ještě tři pěkní kapři, lysec 12,9kg a šupináči 12kg a statný 91cm 15kg. Úřadovalo klasicky KOKpro.
 
Za Exil Carplife a Vasr.cz Ondra